istavitel

Co dělat při požáru

Pořár je nekontrolovaný oheň, při kterém dochází k materiálním škodám, ke škodám na životním prostředí, v nejhorším případě k lidským ztrátám. Obvykle vzniká lidskou chybou, technickou závadou, přírodní katastrofou, nebo žhářstvím.

Vlastnosti požáru jsou charakterizovány několika fázemi jeho šíření v prostoru v případě, že není hašen.

1.fáze

Je určena dobou od vzniku požáru k rozhoření prvních hořlavých předmětů v okolí. Reálně jde přibližně o 10 minut. Tato fáze je charakterizovaná nízkými teplotami a označuje se jako rozhořívání.

2.fáze

Podstaný je zde prudký nárůst teploty a plochy požáru

3.fáze

Požár je stabilizovaný, požárem jsou zachváceny všechny hořlavé látky v okolí a hoření probíhá velmi intenzivně.

4.fáze

Dochází k postupnému nedostatku hořlavých materiálů a volnému snižování intenzity hoření.

Kdy provést hasební zásah

Provedení hasebního zásahu je nejdůležitější v první fázi a na začátku druhé, kdy ještě nenastalo plné rozvinutí požáru.

Co dělat při požáru

  • Důležité je zachovat klid.
  • Volejte tísňovou linku 150 nebo 112 a ohlaste požár.
  • Varujte ostatní lidi v okolí požáru.
  • Pokud je to možné, snažte se prozkoumat okolí, zda se v místě požáru nevyskytují poraněné osoby, nebo osoby bez vědomí. Pokud je to ve Vašich silách, dostaňte je do bezpečí. Pokud to nezvládnete, zapamatujte si jejich počet a polohu, případně ji označte. Tyto informace, které později nahlásíte hasičům, jsou velmi cenné a mohou zachránit lidské životy.
  • Pokuste se menší požár uhasit, popřípadě zamezte vzplanutí jiných předmětů. Zamezit šíření požáru můžete například zavřením přívodu plynu, vypnutím elektřiny, zavřením dveří, odnesením hořlavých látek atd.
  • V místnostech s požárem neotvírejte okna, přísun čerstvého vzduchu by požár jen podpořil.
  • Opusťte budovu dle evakuačního plánu. V případě prostupu již hořících prostor si chraňte tělo namočením oděvu. Můžete se také přikrýt namočenou dekou a dýchací cesty si kryjte namočeným ručníkem.
  • Po opuštění budovy se řiďte pokyny hasičů a záchranářů.

Správné umístění hasicího přístroje

  • Hasicí přístroj musí být umístěn na viditelném a volně přístupném místě
  • Umístění skrytého hasicího přístroje musí být označeno příslušným požárním značením
  • Na stěnu se hasicí přístroje umisťují rukojetí do výšky maximálně 150 cm od země. Na zemi stojící hasicí přístroje musí být zajištěny proti pádu.
  • Správné použití hasicího přístroje je graficky znázorněno a textem doplněno na každém přístroji.
  • Hasební zásah provádíme, pokud je to možné, vždy po směru větru. Hořící plochu hasíme od jejího kraje ke středu.
  • Po každém použití hasicího přístroje zajistěte doplnění hasicí látky pro jeho další použití.

Výběr hasicího přístroje

Hasicí přístroje

Hasicí přístroje jsou jedním z prostředků požární ochrany. Jedná se o technická zařízení, specializovaná k okamžitému zdolávání menších požárů. Hasicí přístroje se liší podle obsažené hasící látky, která předurčuje jejich použití a také hasící schopnosti. Rozeznáváme několik druhů hasicích přístrojů.

Vodní hasicí přístroje 

Patří mezi nejjednodušší hasicí přístroje, jejich hasicí látkou je voda. Díky stékajícím a vodivým vlastnostem hasicí látky nesmí být použity na hořlavé kapaliny a zařízení pod elektrickým napětím. Hasicí látka obsahuje také nemrznoucí přísady, které zabraňují jejímu zmrznutí i při několika stupňovém mrazu. Jsou vhodné k hašení zejména pevných látek. Jedná se o méně účinný druh hasicího přístroje.

Pěnové hasicí přístroje

Hasicí látka je obdobná jako u vodního hasicího přístroje, obsahuje navíc smáčedla a pěnidla, která vytváří pěnu. Díky nestékajícím vlastnostem může být použit na svislé povrchy, jiné pevné látky a také na hořlavé kapaliny. Nelze ho ale použít na zařízení pod elektrickým napětím.

Práškové hasicí přístroje 

Hasicí látkou je velmi jemný prášek s vysokou hasicí schopností, který je navíc elektricky nevodivý. Práškový hasicí přístroj lze tedy použít na zařízení pod elektrickým napětím. Zároveň je nevhodný k vnitřnímu použití, kdy hasicí prášek může poškodit zařízení citlivá na prach, jako jsou počítače atd. V současnosti jde o nejuniverzálnější a nejpoužívanější hasicí přístroj.

Sněhové hasicí přístroje

Hasicí látkou je oxid uhličitý, CO2, o teplotě mínus 30 °C. Hasicí hubice se musí držet pouze za držadlo, jinak hrozí poranění mrazem. Sněhový hasicí přístroj je šetrný k hašeným materiálům. Nelze ho však použít k hašení sypkých materiálů, jelikož hasivo výchází z přístroje pod vysokým tlakem.

Halotronové hasicí přístroje

Hasicí látkou je směs halonových plynů, které vstupují do procesu hoření a ukončují ho. Jde o nejúčinnější hasicí látku, která má však díky chemickým reakcím s ohněm nepříznivý vliv na životní prostředí. V současné době jsou povoleny pouze tzv. lehké halonové plyny, které budou postupně nahrazovány modernějšími a méně škodlivými plyny.

Automobilové hasicí přístroje

Doporučujeme mít v automobilech, karavanech, garážích i domácnostech alespoň menší hasicí přístroj. Jeho cena je zanedbatelná v porovnání se škodou, jakou může požár způsobit.

DĚLENÍ HASÍCÍCH PŘÍSTROJŮ PODLE TŘÍD POŽÁRU:

A pevné látky – pěnový, práškový, vodní

B hořlavé kapaliny – pěnový, práškový, sněhový

C plyny – práškový, sněhový

D hořlavé kovy – speciální práškový

E zařízení pod elektrickým napětím – do 1000 V – práškový, sněhový

E zařízení pod elektrickým napětím – nad 1000 V – speciální hasící přístroj

F živočišné a rostlinné tuky v domácnostech – speciální pěnový, vhodný do domácností